Co jsou peptidy a čím se liší od bílkovin

Peptidy jsou řetězce aminokyselin spojených peptidovými vazbami. Zní to jako definice z učebnice, ale vyplývá z ní téměř vše, co je pro kvalitu peptidu důležité: z čeho se molekula skládá, v jakém pořadí a jak citlivé je toto pořadí na chybu.
Aminokyseliny: abeceda o dvaceti písmenech
Každá aminokyselina má stejnou kostru: aminoskupinu (-NH2), karboxylovou skupinu (-COOH) a postranní řetězec, kterým se liší od ostatních. Genetický kód používá dvacet standardních aminokyselin. Postranní řetězec určuje povahu: některé aminokyseliny mají rády vodu, jiné se jí vyhýbají, některé nesou náboj a některé, jako methionin a cystein, obsahují síru a snadno se oxidují.
Proto se peptidy zapisují jako řada písmen. Každá aminokyselina má třípísmennou zkratku a jednopísmenné označení: glycin je Gly nebo G, histidin His nebo H, lysin Lys nebo K. Tripeptid GHK je tedy glycin, histidin a lysin, v tomto pořadí.
Peptidová vazba
Peptidová vazba vzniká, když karboxylová skupina jedné aminokyseliny reaguje s aminoskupinou následující. Přitom se uvolňuje jedna molekula vody, a proto chemici tuto reakci nazývají kondenzace. Vzniklá vazba je rovinná a tuhá, protože elektrony jsou částečně sdíleny mezi atomy uhlíku, kyslíku a dusíku. Tato tuhost je důvodem, proč se řetězce ohýbají předvídatelným způsobem.
Řetězec má dva různé konce: N-konec s volnou aminoskupinou a C-konec s volnou karboxylovou skupinou. Sekvence se vždy píše od N-konce k C-konci. Proto GHK a KHG nejsou stejná molekula, přestože mají zcela stejné složky i stejnou hmotnost.
Kde končí peptid a začíná bílkovina
Ostrá hranice neexistuje. Je zvykem nazývat řetězce do zhruba padesáti aminokyselin peptidy a delší bílkovinami. Inzulin s 51 aminokyselinami ve dvou řetězcích stojí přesně na této hranici.
Rozdíl není jen v délce:
- Bílkoviny se skládají do stabilních trojrozměrných tvarů, často složených z více částí, a tento tvar je součástí jejich funkce.
- Krátké peptidy jsou obvykle pohyblivější a nemají jeden stálý tvar.
- Krátké a střední peptidy se dnes nejčastěji vyrábějí chemickou syntézou, zatímco velké bílkoviny v živých buňkách, takzvanou rekombinantní výrobou.
Peptidy kolem nás
Organismus používá peptidy jako posly: inzulin, glukagon, oxytocin a vazopresin jsou peptidové hormony, endorfiny jsou neuropeptidy a defensiny jsou součástí vrozené obrany proti bakteriím. Peptidy jsou i v potravinách a kolem nich: umělé sladidlo aspartam je, chemicky vzato, methylester dipeptidu kyseliny asparagové a fenylalaninu.
V medicíně byl inzulin poprvé použit v roce 1922. Prvním chemicky syntetizovaným peptidovým hormonem byl oxytocin, za což Vincent du Vigneaud získal v roce 1955 Nobelovu cenu za chemii. Dnes je ve světě schváleno více než 80 léčiv založených na peptidech.
Proč je pořadí vším
Pokud se v řetězci o dvaceti aminokyselinách jediná zamění, vynechá nebo zdvojí, vznikne jiná molekula. Navenek vypadá stejně, jako bílý prášek v lahvičce, ale není to stejný peptid. Proto se u peptidů vždy ověřují dvě věci: identita, tedy zda je v lahvičce přesně ten řetězec, který je uveden na štítku, a čistota, tedy kolik je ve vzorku jiných, podobných řetězců.
Jak se tyto dvě věci měří, vysvětlujeme v textech o čistotě HPLC a hmotnostní spektrometrii. Výsledky pro naše šarže si můžete prohlédnout nebo vyžádat na stránce Certifikáty.
Zobrazit katalog